Úvodní strana >> Články >> Knihovna, tajemný svět informací, vzdělávání a poznání

Knihovna, tajemný svět informací, vzdělávání a poznání

Knihovna, tajemný svět informací, vzdělávání a poznání
Stanislava Nopová
20. 9. 2009

Knihovny, které stojí za návštěvu

Svět knihoven mě vždy uchvacoval. Ticho, vůně knih, tajemství ukrytá mezi řádky, mapy ztracených světů, místa plná pokladů, texty o tajných společenstvech. Některá zmizela, jiná přetrvala věky. To všechno pro mě byla knihovna. Vědění, kouzlo, tajemno, zázraky, věštby, umělecké předměty, tajné archivy, dávno objevený svět a zase zmizelý, který možná stále touží po znovuobjevení.

Jako dítě mě knihovna občas i děsila plnými policemi a zjištěním, že nikdy nemohu přečíst všechno to moudré, co bylo zaznamenáno dávno před námi. Často jsem se ptala sama sebe: Kde jsou díla dávných cestovatelů, dobyvatelů, spisovatelů, vědců? Kam se ztratily články o neznámých zemích, o jejich záhadách? Kde jsou záznamy a mapy z cest Arabů, Asiatů, Evropanů, jejichž postřehy zůstávají pod prachem minulosti? Kam zmizely mapy s poklady, přece nemohou být jen fikcí! Jaké úžasné průmyslové techniky byly zapomenuty, kolik geniálních vynálezů nevyužito a které vědecké postupy teprve čekají na realizaci? Dlouhá a trpělivá bádání nenápadných nadšenců skončila, možná se ztratila navždy anebo jsou ukryta v zapomnění v policích knihoven. Kolik vynálezů bylo znovu objeveno po staletích?
Myslím, že moderní lidská společnost je naivní a pyšná. Zapomíná a zanedbává dědictví, které nám zanechali naši předkové.
Ano, knihovny mě fascinují. Jsou nejcennějším odkazem i příslibem znovuobjevení úžasných skutečností pro budoucí generace. Fantastické sbírky informací čekají na vnímavé a zvídavé ve všech světových knihovnách.
Několik málo knihoven jsem vybrala, tak jak mě zaujaly. Není to souhrnný výčet všech, tím se zabývá někdo jiný. Na této části stránky naleznete perličky a postřehy o těch knihovnách, které mohou zajímat kohokoliv, kdo má ke knihám a knihovnám stejně kladný vztah jako já.

Nejtajemnější evropská knihovna

Za nejtajemnější evropskou knihovnu, plnou netušených překvapení, považuji Vatikánskou knihovnu. Byla založena v roce 1450 papežem Mikulášem V. Výstavba nové budovy byla započata v roce 1587 na podnět papeže Sixta IV. a knihovna tam sídlí doposud.
Misionáři, kteří následovali voje dobyvatelů, neměli jen za úkol obracet obyvatelstvo na křesťanskou víru. Měli možná ještě důležitější úkol - sbírat informace! Shromažďovali literární i jiná díla, která odevzdávali ve Vatikánu

Vatikánská knihovna má za sebou 500 let, spravuje množství speciálních fondů, uměleckých předmětů, grafik, obrazů, soch. Uvádí se, že knihovna vlastní 20 tisíc uměleckých předmětů. Je také pověstná nádhernou sbírkou mincí. Hovoří se o více než 300 až 350 tisících mincí. V knihovně pracuje na 200 zaměstnanců. Pro badatele je zvláště zajímavý Vatikánský tajný archiv.
Protože je potřeba knihovnu zrekonstruovat a modernizovat, je uzavřena. Její provoz bude zastaven pravděpodobně do roku 2010.

Jaká je nejtajemnější asijská knihovna?

Přestože svět propojuje internet, máme minimální povědomí o knihovnách například v Číně, Koreji, Japonsku nebo například ve Vietnamu. A jaké poklady se skrývají v královských knihovnách celého světa? Každopádně jsou v Asii knihovny, které zaujaly mnoho příchozích:
Knihovny palmových listů, Indie
Občas na veřejnost proniknou poznatky z pokladnic prastarých moudrostí. Mezi takové patří dvanáct indických knihoven palmových listů, kde jsou zaznamenány životy jednotlivých osob. Jsou tam věštby pro Evropu i okolní svět. Ve své původní podobě byly texty palmových listů vytvořeny před více než 7 tisíci lety a vznikají doposud. Osud, ovládnutí vlastní budoucnosti, to jsou fenomény, které přiváděly v úžas lidi od nepaměti. Je těžké si představit, že před tisíciletími vyryli indičtí mudrcové do šesti centimetrů širokých a čtyřicet osm centimetrů dlouhých palmových listů životní osudy dnes žijících lidí, dokonce i Evropanů, kteří nikdy v Indii nebyli.
Na palmových listech jsou záznamy o všech lidech, kteří jednoho dne do knihovny palmových listů skutečně přijdou. Minulost a budoucnost návštěvníka je zapsaná ve starotamilštině, v jazyku jižní Indie. Z palmových listů se dá vyčíst dosavadní život, život rodinných příslušníků, nemoci, budoucnost nejčastěji je sdělena v rozpětí pěti let. Zájemce získá informace o svém osudu od mnichů, kteří hovoří anglicky.

Nejstarší a nejslavnější knihovna světa

Největší knihovna v antice. Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovnou starověku. Stála ve městě pojmenovaném po svém zakladateli Alexandru Velikém v deltě Nilu. Do tohoto významného velkého města se sjížděli největší vědecké, umělecké a filozofické osobnosti tehdejší doby. Knihovna byla součástí muzea. Pravděpodobně byla původně Aristotelovou soukromou sbírkou svitků. Druhá verze říká, že byla vybudována z podnětu Ptolemaia I. nebo Ptolemaia III.
Za vlády Caesarovy prý obsahovala kolem 700 tisíc rukopisů na pergamenových svitcích. Za války mezi Caesarem a Pompeiem v roce 47 př. n. l. knihovna zčásti vyhořela. Roku 389 za náboženských bouří byla zcela rozbořena vojskem římského císaře Theodosia I. Knihovna byla znovu vystavěna, ve své činnosti pokračovala až do roku 643, kdy bylo město Alexandrie dobyto a zničeno Araby. Od té doby nebyla Alexandrie větší než rybářská vesnice.
Novodobá Alexandrijská knihovna v Egyptské Káhiře vzešla z mezinárodní soutěže, kterou vyhrál z 1400 soutěžících český architekt Martin Roubík žijící v Norsku.

Druhá nejstarší knihovna antiky

Pergamon (nebo Pergamum) bylo výstavné starověké řecké město, v současnosti se zde nachází turecké město Bergama. Místní Pergamská knihovna byla druhou nejskvělejší knihovnou antiky. Když Ptolemaiovci na počátku 2. století př. n. l. zastavili vývoz papyru, aby poškodili své pergamské konkurenty, vynalezli Pergamští nový materiál vhodný k uchování textů, nazývaný pergaminus či pergamena (pergamen). Pergamská knihovna vlastnila kolem 200 tisíc svitků. Po dobytí Egypta Římany Marcus Antoniu všechny svitky věnoval své manželce, ptolemaiovské královně Kleopatře jako svatební dar.

Arabský svět a knihovny

Vzdělanost a kultura Evropy se odvozuje od arabského vlivu. Kde jsou arabské knihovny? Mnohé překvapí, že jsou v mešitách. Mešity (masdžid) jsou budovy, které primárně slouží muslimům k uctívání islámského boha. Druhotně je mešita pro muslimy společenským a odpočinkovým centrem. Obvyklou součástí mešit jsou nemocnice a knihovny.

Největší světová knihovna

Washington, D.C.: Největší světovou knihovnou je podle Guinessovy knihy rekordů Knihovna Kongresu Spojených států amerických (The Library of Congress), uspořádaná ve třech budovách ve Washingtonu, D.C.
Byla založena 24. dubna 1800. Prezident John Adams věnoval lidu svou osobní knihovnu a jeho vzor následoval prezident Thomas Jefferson.
Národní knihovna Spojených států nabízí přístup k americké patentové kanceláři. Sbírky knihovny obsahují více než 32 miliónů knih, více než 70 miliónů dokumentů, kolem 150 miliónů tiskových materiálů ve 470 jazycích. Čítárna je projektována pro 240 lidí. Dle Guinesse mají zdejší plné police délku kolem 850 km, zatímco Britská knihovna „pouze“ 625 km.

Také v USA, stejně jako u nás, musí vydavatelé dodat knihovně tzv. povinný výtisk (povinný depozit) vydávané knihy, zde ve 2 vyhotoveních. Národní knihovně tak přijde každý pracovní den téměř 22 tisíc nových položek vydávaných v USA.
Pokud si autor knihu vydává sám, musí poslat této knihovně 2 výtisky své knihy do 10 dnů od jejího vydání, aby mu knihovna přiznala autorská práva.

Druhá největší světová knihovna

Britská národní knihovna (British Library) v Londýně je po Knihovně Kongresu Spojených států amerických považována množstvím svých knih, rukopisů a jiných tiskovin, za druhou největší knihovnu světa. Jako samostatná knihovna byla vybudována až v roce 1973, její sbírky byly do té doby uloženy v různých budovách v Londýně.
Obsahuje i Královskou knihovnu se svazky a mapami od roku 1763. Má více než 25 miliónů knih. Každoročně je rozšiřována o další 3 milióny položek. Dostává kopii každé knihy, která je ve Velké Británii vytištěna (povinný depozit) a také získává knihy ze zahraničí. Součástí Britské národní knihovny je Národní zvukový archív. Zde jsou na CD zachyceny například autentické hlasy britských a amerických spisovatelů. Záznamy jsou zajímavým doplněním k představě o jedinečných osobnostech. Posluchač může slyšet například hovor Francise S. Fitzgeralda, Arthura Conana Doyla nebo například Raymonda Chandlera.
Zrenovované obchodní centrum otevřené Britskou knihovnou obsahuje největší kolekci časopisů na světě, které se věnují obchodu a ekonomice, nabízí volně přístupný archív s více jak padesáti milióny patentů a obchodních značek.

Zajímavým trendem britských průmyslníků a obchodníků je vyhledávání patentovaných vynálezů, které je možné využít v současnosti. Cílem je nevynalézat objevené, ušetřit zbytečné výdaje a generovat zisk.

Paříž

Na začátku roku 1989 bylo pozváno 244 nejvýznamnějších světových architektů do soutěže o projekt budovy národní knihovny v Paříži. Jeden ze čtyř nejlepších návrhů byl zpracován panem architektem Janem Kaplickým.
Francouzská národní knihovna (francouzsky Bibliothèque nationale de France) byla postavena podle návrhu francouzského architekta Dominiqua Perraulta, jehož návrh vybral francouzský prezident Mitterand, který soutěž vyhlásil.
Ve svých sbírkách má pařížská knihovna kolem 13 miliónů knih. Významnou část jejích sbírek tvoří knihovna Františka I., která vznikla na zámku Blois.

Kodaň

Při procházkách Kodaní jsem objevila černou prosklenou impozantní stavbu, která se odrážela na hladině mořského kanálu oddělujícího centrální Kodaň a ostrov Amager. Dánská Královská knihovna se velmi odlišuje od svého okolí, a přesto na místo dobře zapadá. Říká se jí Černý diamant.
Architektura knihovny láká nejen čtenáře, ale také turisty. Určitě stojí za zhlédnutí. Za zajímavé považuji také zjištění, že dánské veřejné knihovny paří mezi první, které zpřístupnily informace nevidomým. První dánská knihovna pro nevidomé vznikla už v roce 1924.

Budapešť

Maďarská Széchényiho Národní knihovna byla založena roku 1802, sídlí v Budínském hradě zbudovaném ve 13. století. Sbírky světového významu zahrnují středověké rukopisy a často jediné dochované památky psané v maďarštině. Tato knihovna má osobité kouzlo. Také doporučuji k návštěvě.

Leiden

(V angličtině dříve nesprávně Leyden) je město v provincii Jižní Holandsko v Nizozemsku. Zdejší knihovna spravuje mnoho speciálních fondů, například knihovnu Společnosti holandské literatury založené roku sbírku grafiky.

Naka City, Japonsko

Čtenáři veřejné knihovny v japonském Naka City nemají karty, čipové karty, ani průkazky. Používají pro svoji identifikaci v knihovně přístroj, který určuje jejich totožnost podle dlaní. Dlaň je u každého člověka jedinečná, neopakovatelná. Přístroj zmapuje dlaňový žilní systém a uloží jej do paměti bez toho, aby se člověk dotknul přístrojové desky.

Národní knihovna Indie

je v Kalkatě. Je největší knihovnou v Indii. Princ Dwarkanath Tagore vybudoval soukromou knihovnu v roce 1836. Lord Metcalf v té době, daroval knihovně více než 4000 knih.
V roce 1903, Lord Curzon, guvernérský generál Indie, navrhl otevření knihovny pro veřejnost. Knihovna má více než 2 miliony knih, více jak 80 tisíc map, přes 3 miliony rukopisů.

Národní knihovna Nového Zélandu

(The National Library of New Zealand) sídlí ve Wellingtonu. Počátek knihovny se datuje do roku 1858. V roce 1918 The Alexander Turnbull Library byla otevřena veřejnosti. V roce 1987 se zaměstnanci a sbírky roztroušené do 14 budov přestěhovaly do nové budovy Národní knihovny Nového Zélandu. Obsahuje kromě historických materiálů spjatých se zemí také například archiv hudby Nového Zélandu. Kdo má rád teorie o tom, že pocházíme z hvězd, se určitě rád podívá na stránku: http://www.natlib.govt.nz/about-us/our-history

Keňa a velbloudí knihovny

Pro kočující obyvatele Keni a pro zvýšení jejich gramotnosti byla v roce 2005 zřízena pojízdná knihovna, která využívá velbloudů. Za svoji existenci eviduje již téměř 4 tisíce čtenářů.

Naše Klementinum

Jezuité vystavěli v dnešní rozloze areál velkorysého barokního Klementina v letech 16531726. Klementinum je sídlem dnešní Národní knihovny.

Další zajímavé knihovny v ČR

Mnohé knihovny slouží především k badatelským účelům. Tyto knihovny nalezneme v dochovaných prostorách zámků. Mnoho šlechticů zaujímalo k písemnictví střízlivý vztah, jiní byli zanícenými bibliofily, čtenáři a milovníci umění. Sbírali na svých cestách knihy, prvotisky, grafiky a obrazy, které pak soustředili ve svých zámeckých knihovnách.

Zámecké a hradní knihovny

Desítky zámeckých a hradních knihoven povětšinou lákají badatele. Přesto si myslím, že stojí za více pozornosti. Nelze je vyjmenovávat všechny, jen z těch mých nejoblíbenějších vybírám: Zámek Sychrov s knihovnou, která má více než 7 tisíc svazků.
Další je romantický zámek postavený po vzoru anglické gotiky Hrádek u Nechanic, který má v knihovně zajímavou sbírku 12 obrazů z 18. století, představující obrazy nemocných lidí.
Kynžvartská zámecká knihovna obsahuje přes 12 tisíc titulů, má jednu z největších sbírek prvotisků u nás (230). Součástí Kynžvartské knihovny je i sbírka 8 tisíc uměleckých grafických listů, zejména mědirytin, ocelorytů a litografií.
Muzeum knihy naleznete na zámku ve Žďáru nad Sázavou.
Mezi největší klášterní knihovny u nás patří Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad. Obsahuje 65 tisíc svazků, starých tisků a unikátních knih.
K mým nejoblíbenějším patří zámek Kroměříž s nádhernou zahradou (národní kulturní památka na Listině světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO), a samozřejmě s jednou z největších knihoven u nás. Byla založena v roce 1694, obsahuje téměř 90 tisíc svazků, včetně iluminovaných rukopisů. Zdejší hudební archiv uchovává více než 6 tisíc převážně barokních skladeb.

Moderní knihovny?

Hradec Králové: Knihovnicko informační centrum s hezkou kavárnou X knihovna v Hradci Králové je otevřena od roku 2008. Její architektonický návrh vyvolal bouřlivé emoce, jako všechno nové u nás. Knihovna je postavena na půdorysu písmene „X“, obvodové stěny jsou betonové pouze s kruhovými okny ve zdech. Je úžasná, vzdušná, příjemná.

Moje knihovna ve Zlíně

Nemohu v tomto výčtu zapomenout na příjemnou atmosféru knihovny ve Zlíně, nyní s názvem Krajská knihovna Františka Bartoše. V této zlínské knihovně jsem od osmi let poznávala kouzelný svět fantazie a čtení. Vzpomínám ráda a nezapomenu!
 

 
Doporučit  Doporučit známému RSS zdroje
Sdílet: Linkuj Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook pridej.cz TopČlánky

internetové knihkupectví eshop knihy.tv, co vám může náš eshop nabídnout?

Originální knihy z našeho internetového obchodu uvedou váš život do chodu * Kniha je přítel člověka, u nás najdete přátele * knihy.tv jako dobrý důvod ke čtení až do rána * Naše knihy jsou ideálním dárkem. Proč byste ale neobdarovali také sami sebe? * Z pohodlí domova získáte on-line nové zajímavé knihy a knížky * Pro nás je každý čtenář V.I.P. * Knihy a knížky od nás jsou ideální na dovolenou, prázdniny, pro volný čas i cestování * Nemusíte shánět naše knihy a knížky v knihkupectvích, nakupujte přímo u pramene * Naše knihy jsou levné, z výplaty vám uzobnou málo * Knihy spisovatelky Stanislavy Nopové jsou nevšedním čtením pro všední dny * V našem internetovém obchodě s knihami můžete zakoupit knihy bez registrace * Knížky k svátku, na narozeniny, sobě pro radost nebo jako dárek k Valentýnovi * Přejeme vám hezké zážitky s našimi knihami * internetové knihkupectví eshop knihy.tv je součástí nezávislého nakladatelství Chrysos 26.
knihy.tv © Copyright 2014, všechna práva vyhrazena.     Mapa stránek | Podmínky použití | Ochrana osobních údajů | Pro knihkupce | Affiliate program | RSS
Redakční systém Animáto.